Tereza Menclová je blogerka, cestovatelka a fotografka. Tyto své tři vášně už léta úspěšně propojuje – na svém blogu zveřejňuje reportáže z cest a doprovází je skvělými snímky, které dokazují, že to Tereza s foťákem opravdu umí. Často cestuje sama, tu a tam ji světem doprovází čtyřnohý parťák Hosík. Tereza je jednou z influencerek, se kterou Direct spolupracuje.
Cestování je, soudě podle vašeho blogu, vaší velikou vášní. Jak a kdy u vás tahle touha jezdit do světa a vyprávět o tom vznikla?
Vždycky jsem snila o tom, že budu hodně cestovat, ale poprvé mě to opravdu chytlo v době, kdy jsem bydlela v Madridu. Vyzkoušela jsem si život v zahraničí, začala o něm mluvit na sociálních sítích a bavilo mě, že všechny důležité věci, které potřebuju k životu, mám zabalené v jednom zavazadle.
Existuje nějaká země, kam cestujete raději než jinam? Kam se vracíte, která je pro vás srdeční záležitostí a považujete ji za druhý domov?
Určitě existuje a jsou hned dvě. 🙂 Island a Norsko. V obou těchto zemích už jsem byla mnohokrát a každoročně se tam vracím. Sever je mi z nějakého důvodu velmi blízký. Jsou to nádherné země, je tam krásná příroda a cítím se tam jako doma. Tohle jsem nikde jinde ve světě nezažila. Pokud bych se znovu měla odstěhovat do zahraničí, bude to nejspíš právě na sever Evropy.
Kdybyste měla neomezený zdroj peněz, cestovala byste jinak a jinam?
Kdybyste měla neomezený zdroj peněz, cestovala byste jinak a jinam?Se svým způsobem cestování jsem spokojená a nic bych neměnila. Poslední roky jsem si zamilovala hlavně chození pěšky po dálkových trasách v horách a když se přesouváte po vlastních nohách a spíte venku, zjistíte, že cestovat můžete i za pár korun. Jasně, asi každý si někdy rád dopřeje příjemný hotel, ale já jsem asi spíš na to dobrodružství, než abych se válela ve wellness (nic proti, samozřejmě 🙂 ). Každopádně kdybych měla peníze navíc, určitě bych si splnila sen a jela se podívat na Antarktidu. Nebo na větší expedici do Nepálu.
Máte nějaký cestovatelský sen, který jste ještě nezrealizovala?
Musím říct, že spoustu velkých snů už jsem si splnila. Nepál, Nový Zéland, západní pobřeží USA, Peru, Austrálie. A momentálně jsem opravdu spokojená v Evropě, takže mě ani žádné velké dálky nelákají. Nicméně pokud se naskytne možnost, ráda bych někdy navštívila Grónsko, Patagonii a již zmíněnou Antarktidu.
Jak vybíráte místa, kam pojedete? Je to jen věc náhody, pocitů a touhy, že se vám někam chce, nebo máte seznam a odškrtáváte místa, kde jste ještě nebyla?
Nejsem sběratelka razítek v pasu ani odškrtávačka bucket listů. Zatímco v pracovním životě se snažím mít vše dobře zorganizované, cestování nechávám spíš náhodě. Většina mých velkých cest a dobrodružství vznikla úplně spontánně bez velkého plánování, což mi na tom teď zpětně připadá úplně nejhezčí.
Máte nějaký tip na místo, kam se vydat na túru, kde je krásně a které ještě není tak „profláknuté“?
Ta nejméně profláknutá místa si nechávám samozřejmě pro sebe. 🙂 Ale v poslední době se mi moc líbilo na přechodu Karnské hřebenovky, což je asi 150 km dlouhý trail na hranici rakouských a italských Alp. Během celé cesty jsme potkali minimum lidí, na většině místech nebyl signál a byly tam naprosto nádherné výhledy. Nečekala jsem, že bych zrovna v Alpách, kam míří spousta turistů, mohla ještě něco takového zažít.
Jaká nejhorší věc se vám na cestách stala? Dostala jste se někdy během cestování do opravdového průšvihu?
Asi nejhorší zážitek jsem měla na Srí Lance v dubnu 2019, když jsem tam byla v době velkých teroristických útoků. Od hlavního města, kde útoky proběhly, jsme sice byli docela daleko, ale po zbytek pobytu jsme prakticky nikam nesměli, vláda zamezila přístup na všechny sociální sítě a člověk měl permanentní obavu, že se něco dalšího semele. To jsem se asi poprvé na cestě opravdu bála.
Máte nějaké tipy, jak ušetřit, když plánuju své cesty?
Způsobů, jak ušetřit na cestování je spousta. Od ubytování přes dopravu, jídlo a další věci. Já osobně asi nejvíc šetřím tím, že na většině míst, kam jezdím, chodím hodně pěšky, často spím ve stanu, když to podmínky a místní legislativa povolí, a nechodím příliš do restaurací. A když se vydávám někam letecky, hodně srovnávám termíny v různých měsících roku a porovnávám ceny letenek z Prahy s jinými blízkými městy (Vídeň, Mnichov, Norimberk atd.).
Pět věcí, bez kterých byste na cestu nikdy neodjela…?
Pět věcí, bez kterých byste na cestu nikdy neodjela…?Samozřejmě mobil. 🙂 Hodně cestuju sama, takže je dobré být ve spojení se světem. Dále nesmí chybět ofocená kopie mých dokladů (alespoň v telefonu) pro případ, že bych je ztratila. Lékárnička, jelikož nikdy nevíte, co vás na cestě potká. Cestovní pojištění, protože vám může ušetřit opravdu hodně peněz. A určitě bych doma nenechala foťák.
Nejlepší rada, kterou jste jako cestovatelka dostala?
Není to ani tak rada jako spíš zkušenost, kterou jsem se během cest naučila. Nemít očekávání. Často máme představu, že by věci měly nějak být a nějak fungovat, jenže realita může být často jiná. Proto mi připadá lepší se těšit, ale zároveň neočekávat žádný přesně daný scénář. Ušetří se tím zbytečné zklamání. 🙂
Pomáhají vám během cestování moderní technologie? Využíváte nějaké aplikace, technologické vychytávky a pomůcky?
Určitě využívám moderní technologie, ale zároveň to není samospásné, takže se většinou snažím mít i nějaký méně moderní backup. 🙂 Příkladem může být třeba offline navigace v telefonu, k níž mám většinou jako alternativu také papírovou mapu. Z aplikací asi nejvíc využívám Mapy.cz, kde jsou skvěle vypsané všechny možné trasy všude po světě, Windy na předpověď počasí, Settle Up pro záznam financí a případné snadné vyúčtování s mými spolucestujícími a pak různé lokální aplikace třeba pro nákup lístků na hromadnou dopravu.
Na cesty berete často svého psa. Je to spíše komplikace, nebo zpříjemnění? A berete vašeho psa na všechny cesty?
Psa jsem si pořizovala mimo jiné s tím, že se mnou bude cestovat. Moje představa ale byla trochu romantičtější než samotná realita. S pejskem musíte na cestách víc řešit ubytování (často máte jen omezené možnosti a platí se velké poplatky), roční období a teploty, protože například můj pes špatně zvládá horko, dále také očkování potřebná do dané země a různá legislativní omezení (některá psí plemena mají do určitých států zakázaný vstup). Není to úplně komplikace, ale rozhodně to vyžaduje větší plánování. A co se týče té poslední otázky, jestli ho beru všude – pokud jedu autem, jede Hosík většinou se mnou, letecky ho ale neberu.
Terezin linktr.ee, který vás zavede na všechna důležitá místa spojená s Terezou, najdete tady.
Přečtěte si také
Josef Vrtal alias Fort na tripu: Být někde 14 dní neznamená vůbec nic
Blondýna z Londýna: Miluju sólo cesty, Řím a Edinburgh
Cestovatelka za babku: Cestovat jde i téměř bez peněz
Radek Banga: Pokud to nejde dveřmi, co zkusit okno?
