Kromě lyží a snowboardů si někteří lidé chtějí v zimě užít i méně tradiční zimní sporty. V poslední době jich i do České republiky proniklo hned několik. Které to jsou?
Ve větších horských střediscích staly skoro pravidlem dráhy a vleky pro snowtubing. Při něm se jezdci spouští po svahu na speciálních nafukovacích pneumatikách sněhovým toboganem.
Podobně nenáročný, ale o trochu děsivější, je snow bublik, jehož dráhy lze najít hlavně v Alpách. Člověk je při něm zavřen do nafukovacího osmihranu a puštěn po svahu, kde dosáhne až rychlosti 30 kilometrů v hodině. U nás bývá tato zábava spíše součástí teambuldingových balíčků.
Na sněhu jako na řece
Zasněžený svah se koneckonců dá zdolávat na všem možném, jak ukázala parta z notoricky známé komedie S tebou mě baví svět. Diváci se dodnes pozastavují nad tím, proč na horské chalupě měli kanoi, kterou na sníh také vytáhli. Jenže tvůrci filmu tak trochu předvídali budoucnost.
Plavidla se totiž po sjezdovkách už nezřídka řítí. Například při snowraftingu na ně lze s partou kamarádů vyrazit na raftu. Ti, kteří chtějí větší pocit jistoty, využijí snowbungeerafting, kdy je raft připevněný na laně na bungee jumping a nehrozí tedy odjezd až do dalekého údolí. Obdobně funguje i snowbungeekayaking, kdy člověk klouže v na laně připevněném kajaku.
Takzvaně vyřádit se mohou návštěvníci hor také na snowtrampoline – tedy tradiční velké trampolíně vylepšené o možnost skončit svoje skákací kreace v závěji.
S rostoucí oblibou lezeckých sportů u nás se stává stále populárnějším také sport, který býval spíše doménou horolezců – lezení v ledu. Lezci se při něm neobejdou bez cepínu a speciálních bot – maček. Nadšenci za ním míří například na ledopád v krkonošském Labském dole. Méně zkušení lezci se mohou učit na umělých stěnách třeba v Liberci či ve Víru na Žďársku.
Dobrodružněji naladění lidé, kteří se nevyžívají v přeplněných sjezdovkách či běžkařských trasách, volí také skialpinismus či skitouring. Tedy putování volnou přírodou na lyžích se speciálním vázáním a pásy nalepenými na skluznici, které dovolují jak pohyb po rovině a stoupání, tak sjezd.
Některé sporty pojišťovny nepojistí
Existuje i varianta sportu v náročných terénech, které se říká skiextrém. Ten může být i opravdu nebezpečný. „Patří mezi sporty, které jsou dokonce nepojistitelné u většiny tradičních pojišťoven,“ upozorňuje mluvčí Direct pojišťovny Nela Maťašeje.
Méně fyzicky náročný, ale stále dobrodružný je mushing – tedy jízda se psím spřežením. V Česku roste počet lidí, kteří se mu věnují závodně, zároveň se ale stává vyhledávaným lákadlem pro české i zahraniční turisty, kteří si jej mohou vyzkoušet pod dohledem instruktorů. Vyrazit za ním mohou například na pláně Šumavy či Českomoravské vrchoviny.
Velmi podobným sportem je skijöring. Kdo jej chce zkusit, měl by být přinejmenším slušným lyžařem. Pes či psi při něm totiž netáhnou saně, ale přímo sportovce na lyžích. Název sportu pochází z norského skikjøring, které znamená „řízení na lyžích“. Existují i verze, kdy je tažným zvířetem kůň, případně je jezdec zapřažen za motorovým vozidlem.
Mladým zimním sportem, který dokonce ani tak moc nepotřebuje strmé kopce, je též snowkiting. Jedná se o verzi stále populárnějšího vodního kiteboardingu, kdy se jezdec na lyžích či snowboardu nechá táhnout speciálním drakem po zasněžené pláni.
Jak zjistit, jestli je sport rizikový
Aby ovšem horské radovánky neskončily předčasně, například kvůli zranění, měli by lidé důkladně zvážit své schopnosti a v případě zkoušení nových sportů a aktivit vždy dbát na pokyny instruktorů či obsluhy dané atrakce. Kdo chce mít jistotu pomoci, pokud se i tak něco stane, může se pojistit. Ideální pro to je cestovní pojištění, které platí i na domácích horách.
Případnou lékařskou péči samozřejmě v tomto případě pokrývá zdravotní pojištění, cestovko ale pomůže, pokud člověk způsobí škodu někomu jinému nebo zaplatí odškodnění za případné trvalé následky.
Pro většinu nových zimních radovánek pak platí, že je nutné se připojistit na rizikový sport. Lidé přitom nemusí složitě studovat, zda daná aktivita do rizikové kategorie patří.
„U sjednání online snadno zadáte sport, který plánujete, a hned zjistíte, zda je pojištěný už v základu, nebo budete potřebovat pojištění rizikových sportů,“ popisuje mluvčí Maťašeje. Dodává, že rizikové připojištění si u Directu může zájemce „zapnout“ třeba jen na den, přičemž stačí udělat to den dopředu.
Příliš velké riziko
Existují ovšem také horské aktivity, pro něž pojištění neplatí vůbec, ani rizikové. Jedná se o takzvané nepojistitelné sporty spojené třeba s artistickými či kaskadérskými kousky. „Jsou to už natolik rizikové sporty, že je bohužel nepojistíme. A podobně to mají i ostatní pojišťovny. Je možné najít specializované pojišťovny, u kterých třeba i některé hodně rizikové sporty pojistíte. Počítejte ale s výrazně vyšší cenou,“ podotýká mluvčí Directu Maťašeje.
Do této kategorie kromě již zmíněného skiextrému patří i stále oblíbenější zábava bohatších lyžařů – heliskiing, kdy jsou lidé vysazováni na vrcholcích zasněžených hor vrtulníkem. V Evropě to je až na výjimku zakázané. Jednou z mála možností je druhá nejvyšší evropská hory Monte Rosy na pomezí Itálie, Francie a Švýcarska.
Přečtěte si také
Úraz na horách? Vrtulník může stát i 120 000 korun
Autor Michal Kárný:
Mám rád texty, které jsou jednoduché, přehledné, odpovídají na všechny otázky a dobře se čtou. Pojišťovnictví není jednoduchý obor. V Directu se proto už od roku 2019 snažím o to, aby lidé, kteří mají zájem, díky mým textům rozuměli tomu, co mají pojištěné a kdy jim pojistka pomůže. Pomáhá mi v tom i novinářská praxe z Brněnského deníku Rovnost, kde jsem začínal jako redaktor, pokračoval jako editor a svoje mediální působení ukončoval jako šéfredaktor.
